DeutschEnglischTschechisch
FacebookYoutube

Konference

Studentská hnutí, propojení, avantgardy

29. až 30. dubna 2021

Na příkladu Prahy v politice, literatuře a kultuře 1848 až 1990

 

Studenti a zhruba od roku 1900 také studentky jsou exponovanou a privilegovanou součástí společnosti. Z jejich středu v různých dobách a z různých příčin vždy znovu vyvstávala hnutí, která sama sebe – byť nejednou s akcenty nacionálními – pojímala jako pokroková. Taková studentská hnutí vznikla v Praze například v roce 1848, 1892/93, 1939, 1948, 1968 nebo 1989 jakož i v reakci na Badeniho jazyková nařízení nebo jako antisemitské protesty proti převzetí funkce rektora židovským historikem Steinherzem ve dvacátých letech 20. století.

V Praze, městě vysokých škol, existovala již od konce 19. století celá řada institucí, které si zčásti konkurovaly (dvě univerzity, dvě technické vysoké školy a další umělecké a hudební vysoké školy), což spolu se specifickými etnicko-národnostními a četnými náboženskými konstelacemi vybízí k výzkumu mnoha otázek a aspektů.

Tyto konstelace byly zároveň již ve své době reflektovány v literatuře, historiografii, později také ve filmu. Studentský život a pražští studenti jsou například konstitutivní součástí pražského diskursu rané moderny. 

 

Možné tematické okruhy:

a) Jaký vliv měla jednotlivá studentská hnutí na politický a společenský vývoj? Bylo oprávněné, když se některá z těchto hnutí sama považovala za společenskou avantgardu?

b) Jaké vztahy existovaly mezi studenty obou univerzit a ostatních pražských vysokých škol?

c) Jak na sebe navzájem působily Praha a regiony, z nichž studenti pocházeli? Jakých podob nabýval transfer studentských zkušeností mezi Prahou a rodišti studentů?

d) Jako roli měly v jednotlivých studentských hnutích studentky?

e) Brala se studentská hnutí (německá, česká, židovská) navzájem na vědomí i jinak než v přímé konfrontaci?

f) Existuje mezi jednotlivými studentskými hnutími kontinuita? Navazovala jednotlivá hnutí vědomě na své předchůdce?

g) Jaký význam má studentská Praha jako místo paměti? Jak se studentských propojení a sítí dotýkaly historické přelomy, jako třeba září 1938, odsun či únor 1948?

h) Jak se proměnilo připomínání studentských hnutí? Existují studentská hnutí, která již zmizela z veřejného povědomí?

i) Jak jsou postavy studentů, respektive zobrazování studentského života funkcionalizovány v beletrii a filmech? j) Jak přispívá mýtus/stereotyp pražského studenta k toposu města?

 

Konference se koná 29. a 30. dubna 2021 v Mnichově.

Vítány jsou příspěvky, které se věnují jednomu nebo víceru tematických okruhů.

Tento Call for Paper se obrací na badatele z historiografických, literárně a uměleckovědných stejně jako obecně kulturněvědných disciplín. Prosíme o abstrakty (zhruba o rozsahu 2000 znaků) příspěvků, jejichž délka je plánována na 20 minut. Abstrakty mohou být zasílány v němčině, češtině i v angličtině. V abstraktu prosím uveďte své jméno, titul, jméno Vaší vědecké instituce a těžiště Vašeho vědeckého výzkumu a zašlete je jednomu z organizátorů do 15. ledna 2020. Pořadatelé hradí cestovní náklady a ubytování. Zprávu o tom, zda byla přednáška přijata, obdržíte do 31. ledna 2020. S otištěním příspěvků se počítá.

 

Pořadatelé:

Adalbert Stifter Verein, Mnichov

Collegium Carolinum, Výzkumný ústav pro dějiny Česka a Slovenska, Mnichov

Institut pro studium literatury, o. p. s., Praha

Ústav sociálních a hospodářských dějin Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy, Praha

 

Koncepce a organizace konference:

Dr. Franziska Mayer, Spolek Adalberta Stiftera

Dr. Robert Luft, Collegium Carolinum

Stifterovy světy IV: Linec

19. až 20. říjen 2017

Interdisciplinární konference v Domě Adalberta Stiftera v Linci

 

Po několika dlouhých prázdninových letních pobytech v Linci se Adalbert Stifter pod dojmem revolučních událostí roku 1848 a v naději na zaměstnání ve vzdělávacím systému rozhodl ve městě natrvalo usídlit.

Na pozadí vývoje města, zemské správy a všedního života v Linci se bude konference zabývat aspekty jako jsou vývoj města, historie průmyslu, všední život mezi lety 1848 a 1868, zemská politika a správa, média a noviny, vzdělávací systém jakož i Stifterovým zázemím (přátelství, domácnost, Amalia Stifterová) a jeho osobními zájmy.

 

19. říjen 2017

14.00     Zahájení

14.30     Friedrich Mayrhofer (Linec): Linec v době Adalberta Stiftera (1848–1868)

15.00     Georg Stöger (Salcburk): Business as usual? Okolí Lince ve 40. až 60. letech 19. století

16.30     Martin Schaller (Vídeň): Linec pohledem zvnějšku – Cestující v Linci cca 1830–1860

17.00     Klaus Petermayr (Linec): Hudba v Linci ve Stifterově době

 

20. říjen 2017

9.00       Arthur Brande (Berlín): Kaktusy a bobulky jalovce – Stifterovo botanické okolí v Linci

9.30       Thomas Peinbauer (Linec): Similia similibus curentur – Adalbert a Amalia Stifterovi v homeopatickém kontextu

11.00     Johannes John (Mnichov): Vnitřní život domů – k zaměstnání Adalberta Stiftera na pozici císařsko-královského školního rady

11.30     Georg Hofer (Linec): Adalbert Stifter a noviny Linzer Zeitung

14.30     Franz Adam (Mnichov): Stifterova pozdní poetologie. poznámky k „Pamětem mého pradědečka“

15.00     Peter Becher (Mnichov): Stifterovo umírání a smrt

15.30     Petra-Maria Dallinger (Linec): Vdova Amalia Stifterová

16.30     Závěrečná diskuse

 

Konferenci pořádá Institut Adalberta Stiftera spolkové země Horní Rakousko v Linci a Spolek Adalberta Stiftera.

Mezi smutkem a triumfem 

7. až 9. červen 2017

Rok 1918 ve středoevropské literatuře

Mezinárodní konference v Karlových Varech, Hotel Dvorana

Konec první světové války byl tematizován na mnohý způsob v románech, básních, divadelních hrách, filmech a fotografiích – smutek nad zánikem podunajské monarchie stejně jako triumfální radost ze založení nových států. Společně s Ústavem pro německou kulturu a historii jihovýchodní Evropy na mnichovské univerzitě Ludwiga Maximiliana (LMU) pořádá Spolek Adalberta Stiftera mezinárodní konferenci, na níž budou literární historici ze střední a jihovýchodní Evropy referovat o znázornění a zpracování roku 1918 v literatuře. Konference se zúčastní referenti mimo jiné z Česka, Chorvatska, Slovinska, Rakouska, Maďarska a Německa. Konferenčním jazykem je převážně němčina.

Konferenci pořádá Spolek Adalberta Stiftera a Ústav pro německou kulturu a historii jihovýchodní Evropy (IKGS) na LMU v Mnichově.

Program jako pdf

Menu

Zavřít menu

Podporuje:

Kontakt
Tisk
Newsletter
Ochrana osobních údajů
Impressum
Mapa stránek

Diese Website verwendet Cookies auschließlich zur essentiellen Funktionalität, es erfolgt keinerlei automatische Erfassung Ihrer personenbezogenen Daten oder Ihres Nutzungsverhaltens – nähere Informationen hierzu finden Sie unter Datenschutz.

OK