DeutschEnglischTschechisch
FacebookYoutube

Ausstellungsdetails

Múzy na frontu!

Spisovatelé a umělci ve službách c. a k. válečné propagandy 1914–1918

„Inter arma silent musae“. Klasický výrok o mlčení múz za války se zakládá na přání chápat umění coby krví a násilím neposkvrněné produkty lidského ducha. Ve skutečnosti ale neproběhla žádná bitva, aniž by k tomu spisovatelé a umělci nepřispěli svým dílem.

První světová válka přesáhla svými dimenzemi a následky všechny války dosavadní a už současníci ji označovali za „Velkou válku“. Počet zúčastněných států a na různých frontách bojujících vojáků, oběti počítané na miliony i rozměry destrukce k takovému označení opravňují. A k tomu se přidává nasazení vojenské techniky, jaké dřívější války neznaly: plyn, letadla, pancéřované bojové vozy, těžké dělostřelectvo, ale také válečná propaganda jako nástroj k ovlivňování veřejného mínění, a tudíž vedení války „jinými prostředky“.

K propagačním účelům byl v rakousko-uherské armádě zřízen „Válečný tiskový stan“ („Kriegspressequartier“) coby zvláštní instituce Vrchního armádního velení s úlohou dodávat tisku slovem i obrazem zprávy o válečném dění.  V obzvlášť velkém počtu v něm byli zastoupeni novináři a umělci, mezi nimi známí spisovatelé jako Roda Roda, Egon Erwin Kisch, Leo Perutz, Richard A. Bermann (Arnold Höllriegel), Ferenc Molnár, Robert Michel, Franz Werfel nebo umělci jako Oskar Laske, Oskar Kokoschka, Ferdinand Staeger, Ludwig Hesshaimer, Albin Egger-Lienz a další. Pro účely válečného zpravodajství bylo kromě toho zřízeno i oddělení filmu a obrazu, divadelní a hudební referát a pak také oddělení cenzury, která měla všechny informace sledovat a rozhodovat o jejich zveřejnění.

Paralelně k tomu byla ve vídeňském Válečném archivu založena „Literární skupina“, jež měla dokumentovat a publicisticky propagovat válku. V této skupině působili například Franz Theodor Csokor, Rudolf Hans Bartsch, Franz Karl Ginzkey, Felix Salten, Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Alfred Polgar (Polak).

Jak „Válečný tiskový stan“, tak i „Literární skupina“ se staly pro mnoho žurnalistů, spisovatelů a umělců možností, jak se vyhnout vojenské službě se zbraní v ruce a zaujmout místo toho úlohu v rámci válečného propagandistického aparátu – vyzbrojeni perem, štětcem či fotoaparátem.

Výstava i doprovodná publikace odhalují vědomý i nevědomý podíl literatury a umění na první světové válce. Vylíčeno je tu jak kolísání umělců a intelektuálů mezi patriotismem a pacifismem, tak i jejich dobrovolné zapojení do válečných záležitostí. V množství jmen lze rozpoznat zcela rozdílné postoje k válce, ale i v rámci jednotlivých biografií lze pozorovat různé fáze a proměny.

Někteří spisovatelé a umělci ve službách císařsko-královské válečné propagandy pocházeli z Čech a Moravy – těm je v této výstavě věnována mimořádná pozornost.

Kontakt

Anna Knechtel M.A., knechtel@stifterverein.de, Telefon +49 89/62 27 16-30

Technické údaje

35 tabulí ve skleněných rámech o rozměrech 80 x 60 cm (jen formát na výšku)

Popisky

Výstavní tabulky mají popisky v němčině. K dispozici jsou také texty v české, slovinské, anglické, italské a maďarské verzi.

Propagační materiál

Texty z tisku

Doprovodná publikace ve 2 svazcích, vydal Jozo Džambo (Díl 1: Příspěvky, Díl 2: Dokumentace)

Výpůjční podmínky a náklady

Zapůjčení výstavy je možné po domluvě se zástupcem Spolku Adalberta Stiftera a podepsání dohody o zapůjčení výstavy. Vystavení není zpoplatněno. Výstava musí být zpravidla vyzvednuta v Mnichově a po skončení výstavy zase do Mnichova dopravena.

Náklady za transport, pojištění, plakáty a pozvánky, instalaci, deinstalaci a případnou cestu a ubytování jednoho spolupracovníka Spolku Adalberta Stiftera (úvodní přednáška) platí organizátor. Ostatní dohody jsou možné po domluvě se Spolkem Adalberta Stiftera a jsou součástí dohody o zapůjčení výstavy.

Podmínky přepravy

Výstavní plakáty jsou zarámované ve skle. Je třeba se postarat o dostatek materiálu k vypolstrování, aby se zamezilo rozbití skla: deky, dřevitá vlna, lepenka, provázky a gumové úchyty k připevnění.

Dosavadní výstavní místa

Po vernisáži výstavy 19.5.2003 v Galerii Alfreda Kubina v Sudetoněmeckém domě v Mnichově byla výstava k vidění v těchto městech:

Linec (Rakousko), Praha, Brno a Slavkov (2004)

Innsbruck (Rakousko) a Kobarid (Slovinsko) (2005)

Lublaň (Slovinsko) (2006)

Budapešť, Pécs/Pětikostelí (Maďarsko) a Székesfehérvár/Stoličný Bělehrad (Maďarsko) (2008)

Graz/Štýrský Hradec, Vídeň (Rakousko) (2009)

Sankt Michael (Burgenland, Rakousko) (2010)

Kaufbeuren-Neugablonz (Německo) – Isergebirgsmuseum/Muzeum Jizerských hor (2012)

Opatství Plankstetten (Horní Pfalc, Německo) a Drážďany (Německo) (2014)

Düsseldorf, Gerhard-Hauptmann-Haus (Německo) (2016) 

Klášter Speinshart (Německo) (2019)Múzy na frontu!

více informací

Menu

Zavřít menu

Podporuje:

Kontakt
Tisk
Newsletter
Ochrana osobních údajů
Impressum
Mapa stránek

Diese Website verwendet Cookies auschließlich zur essentiellen Funktionalität, es erfolgt keinerlei automatische Erfassung Ihrer personenbezogenen Daten oder Ihres Nutzungsverhaltens – nähere Informationen hierzu finden Sie unter Datenschutz.

OK